Tuctovka jako Žena ve Světě

-


Poštěstilo se mi, že mých 7 tuctových článků vyšlo v internetovém časopise Svět ženy. Kooperace se ženami v tomto lifestylovém časopise byla opravdu zvláštní. Ale asi to takhle chodí, když jste v podstatě autor neznámý. Spolupráce trvala asi půl roku a dala by se charakterizovat jako napínavá. Přestože jsem dostala určitý příslib s hromadou nadšení
a těšení, s termíny publikování, s ujištěním o tom jak super mé prvotiny jsou, přesto jsem si nikdy nemohla být jistá tím, jestli opravdu vyjdu. Často jsem nevyšla, protože bylo
v redakci málo lidí, protože se mi už zase změnila editorka, nebo protože.... se mi raději nikdo neozval. Rozhodně si nechci na nic stěžovat, protože nakonec to vždycky dříve či později vyšlo :-))))

 Byl to pro mě svátek, že tenhle ženský plátek každý pátek vykopl můj článek.

Byla to hnací síla, která mě nutila psát a tvořit koláže v podstatě neustále. Psala jsem nové fejetony a vyšperkovávala ty staré. Nejvíce času jsem však věnovala kolážím. Obraz, který se naskýtal zbytku rodiny v posledních měsících byl ten, že sedím u kuchyňského stolu,
v pravé ruce držím nůžky ve vzpřímené poloze a levou rukou pomalu a obezřetně listuji nějakým časákem. Nebo jak klečím na zemi, před sebou mám hromádky rozcupovaných stránek časopisů nazvaných třeba OČI, ZVÍŘATA, KABELKY, NOHY, POZADÍ ......
a systematicky se v nich hrabu, přehrabuji, hledám a nalézám. Dalším obrazem bylo jak sedím v posteli s rozžhaveným notebookem a není se mnou řeč. Psala jsem tak, že mi nateklo zápěstí a musela jsem navštívit specialistu na nateklá zápěstí. Chrlila jsem vtipné historky, i když jsem už žádné nezažívala, protože jsem stále jen seděla v posteli, na zemi nebo u kuchyňského stolu. 

Ženám ze Světa moc děkuji za tuhle krásnou příležitost, která skončila, tak jak jsem dříve či později očekávala. Prostě jsem náhle a beze slova vysvětlení přestala vycházet. Šlus. Nejspíš jsem nebyla moc čtená. Nicméně si místo Tuctovky můžete každý pátek ve Světě Ženy vyplnit tři kvízy v sektoru zábava.

A tak se stalo, že jsem přetuctovkovaná a už měsíc jsem na psaní ani nepomyslela. Zaschlo mi lepidlo, nůžky mi někdo zašantročil, notebook se přehřál a tak musí chladnout. Namísto psaní jsem přečetla tři detektivky (cca 1653 stránek). Symbolem mého internetového období se stal růžový svetr, který jsem si tenkrát musela koupit, abych v sobě podpořila pocit redaktorky z lajfstajlu, nééé ? Teď mi zabírá dost místa ve skříni. Došlo mi totiž, že v něm vypadám jako nějaká směšná animovaná postavička. Kdybyste měl někdo zájem, daruji ho. 

Až se zase nadchnu pro Tuctovku třeba vyjdu namísto ve Světě ženy ve Vesmíru muže. 

Předkládám vám inkriminované fejetony ve zmíněném časáku, snad ještě pobaví nejen text, ale i koláže. 

     Zpověď Tuctovky: Chcete být královnou plesu i po 28 letech? Nepodceňujte KDkD! (svetzeny.cz)

     Zpověď Tuctovky: Pokud hledáte sami sebe, nezapomeňte se podívat do skříně (svetzeny.cz) 

    Zpověď Tuctovky: Na vypadlé díly seriálu pomůže sekundové lepidlo (svetzeny.cz) 

     Zpověď Tuctovky: Pokud se chystáte na životní změnu, dejte si nejprve meloun (msn.com)

     Zpověď Tuctovky: Investigativní reportáž o vlasech, jižní Moravě a filozofii knírku (msn.com)

     Zpověď Tuctovky: Nechce se vám do jarního úklidu? Pořiďte si slona! (svetzeny.cz)

     Zpověď Tuctovky: Potřebuješ přežít třídní schůzky? Požádej o welcome drink (svetzeny.cz)









Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nemožná

-
Obrázek
  V intenzivní interakci s mojí mou dcerou, se kterou jsem doma již čtyři dny, protože máme společný zánět průdušek, jsem si uvědomila nejen jak moc jsem nemocná, ale hlavně jak moc jsem nemožná. Aktuálně jsem nemožná, protože neumím háčkovat a všechny matky jejích kamarádek háčkování bravurně ovládají a učí to své dcery. Dále jsem nemožná, protože když se ohnu, tak hekám, když jím, tak mlaskám, když piju, tak polykám, a když dýchám, tak se ve vymrzlém autě mlží okna. Jo a nemožná jsem, i když se na ni dívám, vlastně k mojí nemožnosti stačí,   když třeba jenom pohlédnu jejím směrem. Taky jsem nemožná, protože mám vysoké čelo a ona to má po mě. Jsem nemožná, protože se jí to nepodařilo správně vystřihnout nebo protože jí zaschnul sliz. Jsem nemožná, neboť si myslím, že nejsem služka. Jsem hodně nemožná, když jsem jí zabavila mobil a schovala nadílku od Mikuláše a myslím si, že tím něčeho docílím. Jsem nemožná, když jí něco vyčítám, ale ještě víc se znemožním, když ji chválím…..a vůb
Další informace

SKŘÍŇ

-
Obrázek
  Někdy, když se v noci probudím, zaslechnu tenké sténání. Vychází z mé skříně. Když pak ráno vstanu, otevřu ji a dlouho do ní hledím, začnu sténat taky. “ Mami, tebe něco bolí ?“   ptají se děti. „Ano, špek,“ odpovídám já. Pak mé vzd y chy plynule přejdou do modlitby:         Skříni, skříni černobílá , Nejsi ke mně vůbec milá. I když si před tebe kleknu, stejně zas nic neobléknu! Často si před ni tedy kleknu a předčítám jí články o zaručených receptech na hubnutí nebo o tom , jak se správně provádí cviky na ploché bříško. Dělá jí to dobře a vydá mi pak i nějaké oblečení, které dopnu. O čem to tu vlastně píši? Píši o nejsmutnějším nábytku v naší domácnosti. Jak jste správně odhadli, ano, je to moje skříň. Přestože vypadá zvenčí úplně stejně jako ta manželova, čiší z ní beznaděj . Je to tím , co ukrývá ve svém nitru . Není se čemu divit , je totiž narvaná k prasknutí zbytečnými starostmi  o to , co si dnes vezmu na sebe, abych vypadala …. nezávisle? trendy ? sexy ?
Další informace

Pokud potřebujete vypnout, zkuste výzvu Tuctovky

-
Obrázek
Někdy si říkám, jak by to bylo krásné celý den zůstat v pyžamu a nevystrčit z postele ani nohu a zpod peřiny ani nos. Převalovat se slastně z boku na bok a spát, nebo jen tak zírat do stropu, nebo mít hlavu na polštáři a dívat se z okna ložnice na mraky. Kdyby k tomu ještě ťukaly dešťové kapky o okenní parapet a hrála nějaká dobrá hudba, byl by to báječně strávený den.  Vypnout mozek i tělo, to by se mi chtělo. Takové plány mám obvykle v šeru rána, hned po zazvonění budíku.  Nechce se mi hýbat,  nechce se mi ani zívat nechce se mi mozek zapojit natož se z pyžama přestrojit Nechce se mi skříň vůbec otvírat Ani do zrcadla se nechci podívat Nechci puch včerejších svačin čichat Nechce se mi káva lžičkou míchat Nechci vidět svítání Nechci slyšet jakékoliv zvonění Nechci děti budit Nechci je věčně prudit Nechci poslouchat jejich „dnes nikam nejdu, a to myslím vážně!“  "Čeká nás překrásný den, tak vstávinky", prosím je snažně. Jak přesvědčit někoho o tom o čem sami nejste přesvě
Další informace