MOZEK

 

    Dcera na mě dnes dlouze upírala svůj kritický zrak, a pak se mě už po několikáté v tomto týdnu zeptala: “Mami, proč se tak divně díváš?“ Nejdřív jsem nechápala, co proti mně zase má, ale pak, když jsem viděla, že svoji otázku myslí vážně, a ne jako provokaci, jsem si to uvědomila. Uvědomila jsem si, že asi vážně vypadám divně, protože mě načapala zrovna v té chvíli. V té chvíli, kdy cítím, že stojím na prahu šílenství. Na prahu stavu, kdy už mi to hlava nebere a můj mozek se v pudu sebezáchovy vypíná.

Normálně je to tak, že když se vám vypne mozek, omdlíte. Proč já zůstávám v bdělém stavu? Hledala jsem odpověď všude a narazila při tom na úžasnou informaci. Představte si, že čeští vědci vyvinuli přístroj, pomocí kterého bude možné vniknout do lidského mozku. Ten přístroj, který to umožní se jmenuje holografický endoskop. Pokud by se hlavní vymýšleč tohoto zařízení pan Čižmar rozhodl tímto novátorským způsobem pozorovat komunikaci neuronů v mém mozku, co by asi viděl? Nejhorší na tom všem je, že asi nic moc a co víc, pohled na moji měkkou tkáň by ho dost nudil. Nejspíš by si musel po chvíli jít opláchnout obličej studenou vodou, aby neusnul.

Můj mozek se totiž v podstatě nezabývá ničím převratným ani náročným. Neřeší žádný vědecký výzkum, ani nechystá filozofickou revoluci, nebo nějaký mírový plán hodný Nobelovy ceny. Ba ani nehledá, a to mě napadlo právě teď, tedy nehledá ani žádnou geniální kombinaci čísel, která by vysvětlila důvod naší existence. Využitá kapacita mého mozku jistě nepřekračuje dvě procenta a číslo mojí existence je nejspíš 0. Proč mám tedy pocit, že mi můj nejdůležitější orgán v těle v nejbližší době exploduje, tím naruší lebku
a prasklinou v ní mi vyletí ven, probourá strop, stratosféru včetně ozonové vrstvy, troposféru i exosféru a pak nenávratně zmizí ve vesmíru? Můj mozek Tuctovky je totiž napěchován následujícími informacemi:

- Ve čtvrtek má syn dentální hygienu. Napsat propustku do školy.

-  Příští týden jde dcera se školou do ZOO. Zaplatit 75 Kč do zítřka. Nebo do včerejška?

- Ještě stále není uhrazeno školně v ZUŠ.

- Syn si nevzal čepici a přitom tam fouká.

- Bože, čí jsou to klíče? Je na nich čip. Zase bude bez oběda. Odnést klíče do školy, nebo uvařit oběd?

- Pozítří je den otevřených dveří na té škole, kde neznámkují a nedávají domácí úkoly. Bezpodmínečně tam zajít s dětmi, nebo i bez nich.  

- Kdy dceři koupím najky a kdy bude mít syn platební kartu? Všichni mají najky a platební kartu, jen oni ne.

- Zítra nebude jedna žákyně ve škole, jde na logopedii, pozítří nebude druhá žákyně, jde nevím kam. Dnes uvolnit žáka dříve na oběd, aby stihl mimořádný trénink.

- Syn dnes neměl sešit na geometrii, dceři upadl kroužek z kružítka.  

- Maminka byla na kontrole s kolenem a musí tam ještě za týden. Připomenout za týden.

- Tatínek čekal 15 minut u očního a pak to nevydržel a svévolně opustil čekárnu. Zavolat očnímu.

- Kolegyně má ve třídě děsný smrad a neví z čeho.

- Kamarádka potřebuje vědět kdy budeme mít o prázdninách čas, abychom s nimi jeli na chatu. 

- Dcera potřebuje pomoci s čtenářským deníkem a syna musím donutit, aby se naučil ta slovíčka.

- Co jim koupit zítra na svačinu?

- Tchyně volala, proč jí nevolám. Musím jí zavolat.

-  Už nemají ponožky – vyprat tmavé na 60.

- Stále jsem se neobjednala ke kadeřnici.

- Zítra ráno musím začít držet tu dietu.

Když se pak odpoledne setkávám se svým mužem u kuchyňského stolu, připadá mi jako by to byl mimozemšťan, který právě přicestoval z úplně jiné planety a dělá se mnou interviev. Moje odpovědi pak použije v nějakém meziplanetárním výzkumu.  

Četla jsi ten rozhovor?

Díval jsem se na reality a našel jsem tam pěknou vilku v Severních Čechách. Co ty na to?

Myslím, že je na čase změnit dodavatele elektřiny.

Jo a všimla sis jak máme pomalou wifi? To musím taky řešit.

Co si myslíš o tom, co se děje na východní polokouli?

Zajímal by tě ten film? Podle toho traileru bude dost kontroverzní.

Tak jsem si říkal, že bych investoval do nějakých akcií.

Dnes jsem četl zajímavý článek…

…no už musím jít, za chvíli mi začíná lekce angličtiny….

Jo a prosím, objednala bys mě ke kadeřníkovi?

S tím mimozemšťan opouští moji galaxii. Příště až přiletí a bude si dávat odpolední kávu u toho samého stolu u kterého se já budu dívat šíleně, zkusíme spojit své dva vesmíry dohromady. On mě navalí informacemi ze světa, já ho zavalím informacemi z domova. Vyrovnáme jing a jang a bude to doufám fajng.

Musím si ale pospíšit, abych něco neprošvihla, aby i on nepřestal potřebovat můj mozek. Už teď  ho občas přistihnu jak si povídá s Ai, čte si SMSky co mu posílá naše myčka, nebo hraje na kytaru s PSkem.  

Hlavní myšlenka tohoto příběhu:

Čím jsou myšlenky ve vašem mozku přízemnější, tím výš váš mozek vyletí.

Rada na závěr:

Napište báseň

Namalujte obraz

Otevřete si kadeřnictví

Odebírejte časopis akademie věd !

Udělejte něco, co nepovažujete za přízemní, protože jinak se z vás stane Tuctovka a číslo důvodu vaší existence nebude jedna nula, ale nuly dvě.

Návrh do budoucna pro ty, co neuposlechli mé rady:

Naše mozky budou bloudit vesmírem. Musí se tam setkat, aby daly vzniknout nové galaxii.